Závěrečná zpráva k projektu Allotoca-Mesa Central

Závěrečná zpráva k projektu Allotoca-Mesa Central
Datum nabytí platnosti 18. ledna 2020

Část A: Vývoj členství od roku 2016 do současnosti

V roce 2016 měla skupina pět evropských členů a do konce roku 2017 se poměrně rychle rozrostla na deset, přičemž kromě Haus des Meeres do ní patří ještě dvě zoologické zahrady ze Spojeného království a Maďarska. Bohužel jeden účastník z Dánska musel projekt opustit kvůli neochotě podepsat dokumenty vyžadované novou legislativou o ochraně osobních údajů, nicméně do té doby neobdržel žádnou rybu. V následujících dvou letech se připojili další čtyři účastníci, takže v současné době má skupina 13 účastníků, mezi nimiž jsou jak evropští akvaristé a zoologické zahrady, tak i američtí hobbisté. Nedávno projevila zájem o členství další britská zoologická zahrada a další tři soukromé osoby z německy mluvících zemí, které již obdržely dokumenty k podpisu. Obecně se ukázalo, že v posledních měsících bylo překvapivě obtížné najít zájemce, tj. nové účastníky projektu, pro přebytek jednoho druhu (Allotoca zacapuensis). Navzdory intenzivní reklamě na specializované stránce na Facebooku s téměř 1300 členy a na akci podobně smýšlejících lidí se podařilo nadchnout pouze čtyři lidi, ale jeden se musel případné účasti vzdát ze soukromých důvodů. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že tento druh je na rozdíl od mnoha jiných gudejí poměrně neznámý a také tím, že ochránci druhů se přiklánějí k barevným a také snadno dostupným rybám. Ne každý, kdo se zajímá o vzácné ryby, je ochoten dát prostor méně pestrým druhům nebo se dokonce připojit k projektu, který vyžaduje dodržování přísných pravidel. Dokonce se objevily zprávy o neúspěšném pokusu přebrat účastníkovi projektu zvířata, protože se nechtěl do projektu zapojit, ale ryby by rád měl. Celkově však lze v příštích dvou letech očekávat pozvolný nárůst počtu členů s očekávanými přebytky některých druhů.

Část B: Charakteristika a současný stav rybích populací v akváriích

Allotoca zacapuensis se spolu s dalšími třemi zástupci takzvané skupiny Allotoca diazi (A. catarinae, A. diazi a A. meeki) ukázala jako mimořádně produktivní a nyní představuje většinu jedinců v chovatelských akváriích. Ostatní tři druhy této skupiny jsou také dobře rozšířené, zejména A. diazi získal v posledních měsících více chovatelů. U druhů A. meeki a A. catarinae očekáváme v roce 2020 výrazné přebytky. Allotoca dugesii byla původně v akváriích zastoupena jedinci ze tří nálezových oblastí (Chapultepec, Cointzio a Poncitlán) ze tří různých ESU. Populace z Poncitlánu a Chapultepecu jsou stále přítomné, i když se nerozšířily tak, jak se očekávalo. Naopak populace Cointzio bohužel vymizela. U tohoto druhu však na rozdíl od většiny ostatních stále platí, že velká část populace není součástí projektu, a počet chovaných zvířat je proto mnohem vyšší. Je to dáno tím, že na začátku projektu již byly k dispozici populace od hobbyistů a mnohé z nich se snažili převést do projektu s existujícími populacemi. Vzhledem k všeobecnému odporu vůči dodržování přísných směrnic se to však podařilo jen v malé míře. Populace Allotoca goslinei v posledních dvou letech již prudce klesala, ale v roce 2019 byla záměrně povzbuzena, a proto mohla v posledních měsících od léta výrazně růst. Tento druh, stejně jako populace všech dosud uvedených druhů, je považován v akváriích za zajištěný, i když u všech druhů je stále co zlepšovat. Zatím se však považuje za beznadějné chovat v akváriích 1000 jedinců všech druhů, což podle populačních genetiků ani není nutné. Domnívají se, že postačí přibližně 500 jedinců. Do budoucna jednoduše chybí možní chovatelé s potřebným počtem akvárií, a tím i strategie, jak včas reagovat na přebytky a jak je předvídatelně rozdělit. To je výzva, kterou bude třeba v nadcházejících letech řešit. Allotoca maculata a Neoophorus regalis se na začátku projektu ještě vyskytovaly v malém počtu jako chovné skupiny, ale nyní se jejich počet snížil na jednotlivé exempláře každého pohlaví, a v projektu tak prakticky vymřely. Důvody jsou zjednodušeně řečeno malé počáteční množství zvířat na začátku projektu, příliš brzké dělení a rozdělení ještě malých populací před zahájením projektu, individuální chovatelské potíže způsobené napadením červotočem, které se jen těžko dařilo zvládnout, ale také jazyková bariéra. Co by se nyní mělo stát s těmito dvěma druhy? Odpověď zní, že by měly být, stejně jako obě naleziště (ESU) druhu Allotoca dugesii v povodí Lago de Cuitzeo a v horním toku Río Duero, zavedeny a kultivovány. Poté by se měla skupina od počátku při optimálním chovu na jednom místě výrazně zvětšit a následně při dostatečné velikosti skupiny by měla být zvířata selektivně rozdělena. Po odstranění jazykových bariér by se tentokrát mělo podařit zvířata v projektu úspěšně udržet.

Část C: Výzkumné cesty v duchu projektu od jeho zahájení

Několik let před zahájením projektu Allotoca-Mesa Central v září 2016 se nám z pracovní skupiny Goodeid Working Group podařilo v listopadu 2014 najít v odtoku Estanque de Condembas v městečku Opopeo gudeu Meekovou (Allotoca meeki), druh, který byl v té době považován za vyhynulý v přírodě. Spolu s nálezem dalšího silně ohroženého druhu v červnu 2016 - Allotoca maculata - to byla víceméně prvotní jiskra pro projekt Allotoca - Mesa Central. V následujících letech bylo také jednou z našich snah se neustále informovat o situaci v přirozených populacích a podle možností přebírat další zvířata do chovného programu. Již v roce 2017 se uskutečnily dvě cesty do států Guanajuato a Michoacán. Cílem bylo mimo jiné zkontrolovat známé naleziště druhů Allotoca diazi, A. dugesii, A. meeki a zacapuensis, zaprvé najít Allotoca catarinae v jeho přirozeném prostředí, znovuobjevit ztracené populace Allotoca dugesii v Guanajuatu a navštívit teprve nedávno známé druhé naleziště druhu Allotoca zacapuensis. Zatímco Allotoca diazi a A. dugesii byly stále nalézány v dobrém počtu na jaře u starého mlýna v Chapultepecu, letos se podařilo zjistit Allotoca meeki i v pramenném rybníce Opopeo, kde před třemi lety nebyla nalezena. Naleziště obou syntopických druhů u Chapultepecu se nezdála být ohrožená, ale Allotoca meeki, pravděpodobně jeden z nejohroženějších druhů gudejů vůbec, musí sdílet své životní prostředí s nenasytnými okouny černými (Micropterus salmoides), kteří pro tento druh představují velkou hrozbu. Allotoca catarinae byla nalezena poblíž pramenů řeky Río San Antonio ve městě Uruapan. Vyskytovala se společně s druhým druhem gudejů, Ilyodon whitei, a zdálo se, že se vyskytuje ve zdravých a větších populacích. Na druhém nalezišti druhu Allotoca zacapuensis, objevené teprve v roce 2014 v pramenné oblasti na horním toku řeky Río Angulo, se nám tento druh nepodařilo nalézt, ale v následujícím roce jej nalezla americká skupina. Populace Allotoca dugesii v Guanajuatu se nepodařilo objevit navzdory intenzivnímu pátrání na dvou známých nalezištích i mimo ně; tento osud sdílí s populacemi u Poncitlánu nad jezerem Chapala, které se nám po jejich objevení v roce 2008 nepodařilo najít ani o osm let později (červen 2016). Přesto je možné, že se tento druh ryb v těchto oblastech stále vyskytuje. 

Vysvětlivky k výše uvedené ilustraci: Černý kosočtverec: naleziště druhu Allotoca maculata; červený kosočtverec se zeleným polem: bývalé naleziště druhu Allotoca goslinei; červená hvězda: naleziště druhu Allotoca meeki; fialová hvězda: naleziště druhu Allotoca diazi; černé hvězdy: naleziště druhu Allotoca zacapuensis; oranžový ovál: naleziště druhu Allotoca catarinae; zelené ovály: naleziště druhu Neoophorus regalis; červené ovály: naleziště druhu Allotoca dugesii; červené ovály se zeleným polem: bývalé naleziště druhu Allotoca dugesii v Guanajuatu (velká) a Poncitlánu (malá).

V roce 2018 jsme se v listopadu vypravili do Jalisca. Tentokrát bylo cílem navštívit lagunu Palo Verde a zkontrolovat populace druhu Allotoca maculata. Kromě toho jsme chtěli navštívit typové naleziště druhu Allotoca goslinei, který je od roku 2005 ve volné přírodě ztracen. První druh se nám podařilo zjistit ve velkých populacích, ale druhý bohužel ne. Zdá se, že tento druh existuje pouze v akváriích. Do prosince 2019 tak byly - pokud počítáme pravidelné kontroly populací Allotoca dugesii v povodí Lago de Cuitzeo prováděné univerzitou v Morelii - s výjimkou výskytu tohoto druhu v horním toku řeky Río Duero navštíveny všechny známé naleziště druhů Allotoca v posledních třech letech. Pouze druh Neoophorus regalis nebyl do té doby zohledněn. Jediný druh rodu Neoophorus je považován za trochu mystický druh. Je poměrně skromně zbarvený a žije v úkrytu, v přírodě je také pozorován jen zřídka. Když se pak světová populace tohoto druhu v akváriích na konci roku 2019 prakticky rovnala nule, bylo rozhodnuto tuto okolnost změnit. V lednu 2020 byli dva mexičtí vědci pověřeni vedením projektu, aby navštívili oblast výskytu tohoto druhu - potoky, menší řeky a vodní nádrže v geologicky mimořádně zajímavé oblasti v regionu Río Balsas - a pátrali po tomto druhu. Před několika dny se podařilo tento druh objevit ve dvou řekách a z obou životních prostředí byli odebráni jedinci, kteří budou v budoucnu chováni a rozmnožováni v zařízení biologické fakulty univerzity v Morelii. Jejich potomci budou do projektu převedeni v průběhu roku.

Část D: Stav druhů ve volné přírodě a další činnosti související s projektem.

Po roce intenzivního výzkumu a práce byla v červenci 2019 zveřejněna aktuální zpráva o červeném seznamu IUCN. Mexické ryby, zahrnující samozřejmě všechny zástupce rodu Allotoca i Neoophorus regalis, jsou ve zprávě zahrnuty s mírným zaměřením. Protože jsme byli z velké části zodpovědní za hodnocení jednotlivých druhů, byly do těchto hodnocení zapracovány naše poznatky a výsledky z posledních několika let. V důsledku toho je v současné době jeden druh považován za "vyhynulý ve volné přírodě", jedná se, jak již bylo zmíněno, o druh Allotoca goslinei, a druh Allotoca dugesii, jako druh s největším územím rozšíření, je uveden jako "ohrožený". Všechny ostatní druhy byly klasifikovány jako "kriticky ohrožené", a proto byly zařazeny do druhé nejvyšší kategorie ohrožení. Všechny druhy tak nyní mají oficiální stav ohrožení podle IUCN.

Zde jsou odkazy na příslušné druhy na červeném seznamu IUCN:

Allotoca catarinae: https://www.iucnredlist.org/species/191694/47097611
Allotoca diazi: https://www.iucnredlist.org/species/169372/1274613
Allotoca dugesii: https://www.iucnredlist.org/species/191695/1998425
Allotoca goslinei: https://www.iucnredlist.org/species/191696/1998432
Allotoca maculata: https://www.iucnredlist.org/species/881/3147389
Allotoca meeki: https://www.iucnredlist.org/species/191697/1998439
Allotoca zacapuensis: https://www.iucnredlist.org/species/191699/1998453
Neoophorus regalis: https://www.iucnredlist.org/species/191698/1998446

V listopadu 2019 se konalo setkání Teleost TAG, pracovní skupiny EAZA (Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií), která se zabývá největší částí kostnatých ryb, paprskoploutvými rybami (teleosty). Cílem bylo vypracovat takzvané regionální sbírkové plány, což jsou jakési doporučující seznamy pro zoologické zahrady, které druhy ryb by měly chovat s důrazem na ohrožené druhy. Do těchto seznamů budou zařazeny některé z gudejů, samozřejmě včetně všech druhů Allotoca a Neoophorus regalis. To znamená, že jejich zástupci budou v budoucnu stále častěji chováni a vystavováni v zoologických institucích. Kromě toho úkoly spojené s těmito seznamy zahrnují také hodnocení místních ochranářských opatření a doufejme, že i jejich provedení - což bude mít větší váhu a bude snazší toho dosáhnout s klasifikací podle kritérií IUCN, než tomu bylo o rok dříve. Zde můžete vidět, jak ve správný čas jdou některé věci často ruku v ruce.