Projekt Chromidotilapiine Cichlid Conservation (CCCP)

Vzhledem k tomu, že se bohužel stále více druhů ze skupiny chromidotilapiových cichlid stává vzácnými nebo ohroženými, je předchozí projekt Limbochromis Conservation Project začleněn do nového, komplexnějšího projektu, a to do projektu

Chromidotilapiine Cichlid Conservation Project (CCCP)

V rámci CCCP vznikne v blízké budoucnosti několik dílčích projektů, z nichž každý se bude podrobně zabývat jedním druhem. Jednotlivé třídy budou diferencovány s ohledem na význam ochrany druhů:

Do kategorie A jsou zařazeny pouze ty druhy, které podle současných znalostí osidlují pouze úzce vymezené oblasti v přírodě, tj. ve své přirozené oblasti výskytu, a jsou silně ohrožené v důsledku známých dopadů na tyto oblasti (A1) nebo (pravděpodobně) osidlují pouze menší oblasti, a proto se jeví jako potenciálně silně ohrožené (A2).

Kategorie B zahrnuje druhy, u nichž nejsou známy přesné informace o jejich stavu ve volné přírodě, ale u nichž je na základě současných znalostí pravděpodobné, že mají relativně omezené oblasti výskytu i ve volné přírodě, a proto by mohly být pravděpodobně nebo snadno ohroženy (B1). Může se také stát, že druhy mají sice dobrou oblast výskytu, ale vzhledem k pravděpodobnosti, že budou dováženy pro akvaristiku jen velmi zřídka (B2), např. kvůli infrastrukturním podmínkám v oblasti původu nebo politicko-sociologickým problémům, existuje předpoklad, že dovoz takového druhu - když už byl jednou umožněn - lze v dohledné době jen stěží nebo vůbec očekávat, a proto by měl být takový druh v hobby chovu zachován se zvláštní péčí.

Za určitých okolností může být druh kategorie A současně zařazen i do kategorie B. Obvykle však pouze druhy kategorie A splňují standardy záchovných programů zoologických zahrad nebo jiných vědeckých institucí, případně Červeného seznamu.

Stav jednotlivých druhů v rámci projektu bude přezkoumán jednou za půl roku a v této době bude provedena případná změna klasifikace druhu.

Dílčí projekty:

Limbochromis Conservation Project, kategorie A1

Limbochromis robertsi (Thys van den Audenaerde & Loiselle, 1971) je jediným druhem tohoto rodu. Není příliš rozšířený a je znám pouze z východní Ghany v oblasti města Kyebi a z malé oblasti na západě země. Tam je výskyt omezen na několik malých horských potoků.

Dnes je oblast kolem Kyebi velmi ohrožena nelegální těžbou zlata a nárůstem zemědělství v důsledku růstu počtu obyvatel. Malé potoky, kde se druh vyskytoval, se vlévají do extrémně znečištěné řeky Birim. Ústí těchto malých toků i okolní území jsou velmi fragmentovaná a většinou zničená, takže druh zde již zcela vymizel. Kromě toho jsou malé toky vystaveny silnému tlaku herbicidů a pesticidů používaných v zemědělství a také rostoucí teplotě vody v důsledku nedostatku stínu, který je způsoben úplným vykácením původního lesa. Nelegální těžba zlata v záplavové oblasti řeky Birim se pravděpodobně rozšíří i na kopce podél potoků. Kromě toho se objevila nejnovější zpráva, že vláda Ghany prodala Číně poměrně neomezená práva na těžbu nerostných surovin v regionu.

Kromě toho výstavba silnic v regionu zničila některé toky, kde se tento druh dříve vyskytoval. Stav druhu v oblasti Ankasa na západě není znám, již více než 20 let o něm nejsou žádné informace.

Z těchto důvodů by měl být Limbochromis robertsi zařazen do kategorie A1.

Na základě pozorování z let 2016 a 2018 lze předpokládat, že v oblasti Kyebi zbývá možná 1000 jedinců tohoto druhu, což je asi 10 % populace, která zde byla přítomná ještě na počátku 90. let 20. století. Tyto zbývající ryby jsou rozděleny do tří malých potoků, Black, Red a White Krensen, které spolu nejsou spojeny a všechny se vlévají do řeky Birim.

Limbochromis robertsi je zvláštním druhem cichlid, protože je zatím jediným druhem, který může volně přecházet mezi dvěma strategiemi rozmnožování, a to mezi párovým chovem v jeskyních a larvofilním chovem ústy, přičemž párová vazba zůstává zachována i v druhém případě, ale péči o mláďata vykonává pouze samička. Kromě toho je tento druh zajímavý také proto, že předchozí molekulárně biologické studie ukázaly, že pravděpodobně nejbližší příbuzný druh pochází z centrálních oblastí Konga.

Vzhledem k malému počtu jedinců, kteří se pravděpodobně ještě vyskytují ve volné přírodě, hrozí tomuto druhu vyhynutí. Proto je naléhavě nutné zavést program ochrany a zachování chovu. Největší smysl by jistě měl program ochrany in situ v přirozeném prostředí, nicméně je jen malá naděje, že by se podařilo zachovat nebo chránit oblasti kolem Kyebi a Ankasa (pokud se v nich druh ještě vyskytuje). K přesnějšímu určení velikosti populace jsou jistě ještě zapotřebí studie.

Program ex-situ ve spolupráci s Ghanou (doufejme) a vědeckými institucemi mimo Ghanu, společně s veřejnými zoologickými zahradami a akvárii a soukromými odborníky, se zdá být v současné době jedinou rozumnou cestou, jak zachránit tento konkrétní endemit z Ghany před vyhynutím.

Nanochromis minor Conservation Project, kategorie A2 a B2

Nanochromis minor (Roberts & Stewart, 1971) se vyskytuje v oblasti neznámé velikosti v dolním toku řeky Kongo v Demokratické republice Kongo (DRK). Mimochodem, jedná se pravděpodobně o nejmenší cichlidu na světě, samečci mají v dospělosti asi 3 cm, samičky asi 2,5 cm.

Z důvodu topografické struktury s mnoha peřejemi a katarakty má tento areál rozšíření podle dosavadních vědeckých poznatků extrémně malou strukturu, takže i přes v podstatě neznámou velikost areálu rozšíření druhu lze předpokládat, že se pravděpodobně vyskytuje pouze v relativně omezeném území. Původní klasifikace je tedy A2. Navíc je tato oblast daleko od obvyklých oblastí sběračů ryb z DRK a nikdy nebyla těmito jedinci sbírána a vyvážena, přestože byla původně zmíněna již před desítkami let. Jediným předchozím importem byl v roce 2016 dovozce a akvarista Oliver Lucanus z Kanady, který získal a distribuoval první odchov tohoto druhu, takže je tento druh nyní v podstatě dostupný pro hobby akvaristy.

Vzhledem k tomu, že oblast výskytu není komerčně sbírána, lze jen stěží očekávat změnu situace. Politická situace v DRK navíc není dlouhodobě příliš stabilní a nelze očekávat změny. Kromě toho existuje určité nebezpečí v souvislosti s výstavbou elektráren v regionu, takže v současné době je třeba předpokládat, že tento druh bude v dohledné době jen stěží znovu dovezen, pokud vůbec. Proto je N. minor dodatečně zařazen do kategorie B2.

Mag. Dr. Anton Lamboj